Kieslowski vydávají po dvou výborných albech desku třetí. "Mezi lopatky". Tentokrát si přizvali producenta Jana P. Muchowa a ten zanechal svůj typický rukopis. A povedlo se mu nahrávku posunout zase o kus dál. Správným směrem. "Mezi lopatky" je zaručeně jednou z tuzemských desek roku 2014.
Těžko byste hledali v Česku dvojici, jejíž hlasy k sobě pasují jako ten Marie a Davida z kapely
Kieslowski. Není nic krásnějšího než poslouchat, jak se jejich vokály proplétají, hrají si spolu a přirozeně tvoří celek, z nějž tu jeden, tu druhý vystupuje a zase se vrací zpět. Funguje jim to stále lépe a právě teď jsou v nebývalé formě. Stačí se zajít přesvědčit na nějaký z jejich koncertů. Je dobře, že tento stav zachytili na třetím albu.
"Mezi lopatky" je protkané a prorostlé láskou a něhou. Je to intimní a často bolestná zpověď o silných vztazích. O porozumění i nedorozumění. Přičemž to druhé převažuje. Kieslowski pořád věří na lásku, jsou jí plní. I když se s ní často míjejí. Ale i svědectví o nenaplněných vztazích podávají plni citu, nekopají kolem sebe. Jejich chlad hřeje. Umí až bolestně odkázat k tomu, jak hezké to bylo, jak hezké to mohlo být a jak skličující i bolestné to je.
Krásným příkladem je Davidův "Sever". Vyznání o tom, že lásce neporučíš. O odhodlání, chuti, touze a snaze milovat blízkou osobu s nezměněným výsledkem:
"Všechnu mojí lásku maj mý děti a na tebe už nezbejvá". Skladba s milým odkazem na
Kittchenův "Exit" je tou nejpřímočařejší klasickou folkovou písničkou. A nejvíce se tak přibližuje a odkazuje k předešlým dvěma deskám, podobně jako holčičí pohled "Jinde".
Jan P. Muchow o spolupráci s Kieslowski
Duet je pro mě v pop music královská disciplína a s Kieslowski jsem měl možnost pracovat na celém albu pro dva hlasy. Navíc Marie i David mají k tvorbě podobný přístup jako já - vše je dovoleno, jediná hranice je vaše fantazie. Takže podílet se na vzniku alba nebyla práce, ale radost.
Jinak je ale novinka o poznání jiná. Kapela se rozhodla posunout svůj stávající sound s pomocí
Jana P. Muchowa. Společně odjeli do zimní deštivé Normandie, kde vznikaly základy k novým písním. V kamenném domě stavěli skladby pěkně kámen po kameni, nebáli se experimentů a dokázali najít nový, modernější zvuk. Kieslowski tak našli svou další podobu, za pomoci Muchowa vykvetli a přiblížili se někam napůl cesty k remixům svých písní. Což byl riskantní krok, mohlo dojít k potlačení ducha této dvojice. Ale výsledek ukázal, jak výborně si trio sedlo a rozumělo. Kieslowski nepřišli o své největší devízy - o intimitu ani o křehkost.
Marie a David už nejsou jen tím indie urban folkem (jak se píše v propagačních materiálech), ale čím dál více se posouvají do vod moderního popu. Indie urban popu, chcete-li. Těmi nejvýraznějšími příklady jsou skladby "Postele" nebo "Ve větru". Druhá jmenovaná je tou nejněžnější baladou, jakou si dokážete představit, skladbou až na samé hraně jemnosti. Ale otevřená srdce rozevře dokořán. Fakt.
Mezi lopatky
"Na prach opilí jsme byli a rána bolí. Na prach opilí jsme byli a rány bolí. Zbyly jen doteky mezi lopatky. Na prach opilí jsme byli a válka zuří. Na prach opilí jsme byli a válka zuří. Zbyly jen doteky mezi lopatky, zbyly jen doteky mezi lopatky. Zbyly jen doteky dýkou mezi lopatky."
Na své třetí desce napsali Kieslowski skutečně silné texty, ty nejsilnější. Zachovali si svou křehkost a něhu, a přesto se dokázali výrazově posunout. Poslechněte si tu krásnou desku a nebude se vám chtít pustit si cokoliv jiného. "Mezi lopatky" je vskutku výjimečným albem, domácí deskou roku. Minimálně.
PS: Pražský křest proběhne v Paláci Akropolis 23. října. Ještě ten den ale můžete zajít do žižkovského Musictown Record Store oslavit ještě teplou várku CD a LP. Od 15:00 se tam můžete potkat s kapelou a prohodit pár slov, koupit si nosič a užít si přátelský dýchánek.